Pobaltí: stavbaři jsou mírní optimisté

Jaká je budoucnost stavebnictví v Pobaltí? Jakým způsobem se v této oblasti získávají a zadávají zakázky či jaké zdroje informací firmy využívají? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá Kvalitativní studie estonského, litevského a lotyšského stavebnictví, ucelená sonda do tohoto sektoru ve třech pobalstkých zemích, která je součástí projektu CEEC. Ten představuje série kvalitativních výzkumů situace ve stavebnictví v zemích střední a východní Evropy. V letošním roce se projektu zúčastnilo celkem devět zemí a v nich více než 1 000 zástupců společností podnikajících ve stavebnictví, kteří odpovídali v osobních strukturovaných rozhovorech na přibližně třicet otázek. „Svým širokým rozsahem a zaměřením je tento projekt jedinečný v celém regionu střední a východní Evropy,“ říká Jiří Vacek, autor a vedoucí projektu, zpracovávaného za podpory poradenské společnosti KPMG Česká republika.

Jedním z nejdůležitějších výsledků výzkumu je zmapování „nálady v sektoru a to, jak samotní účastníci stavebního trhu hodnotí jeho nejbližší budoucnost“. Dá se říci, že pobaltští stavaři jsou v tomto ohledu mírnými optimisty. Tak například 66 % litevských stavebních společností očekává pro rok 2008 mírný růst svého odvětví. V Lotyšsku takových respondentů bylo ale jen 56 %, když naopak estonští manažeři v budoucnost věří podstatně více – mírný růst očekává 67 % z nich. Je ovšem třeba zmínit skutečnost, že všechna interview proběhla v první polovině roku 2008, tedy v počátcích současné finanční krize, která podle všeho bude mít značné dopady na realitní oblast a potažmo tedy i na stavebnictví. Pod tímto zorným úhlem je třeba vidět i názory na dlouhodobější výhledy oboru: pro období let 2009 – 2010 očekává růst 69 % litevských respondentů, což je ale značně pod úrovní Estonska (85 %) a Lotyšska (79 %).

Ani v Pobaltí nemá kdo stavět

Co se týče prodejů a podílu na trhu, pro období 2008 – 2010 většina společností očekává růst svého podnikání. Jako hlavní limitující faktory pro expanzi uvádějí společnosti v Litvě a Estonsku nedostatek kvalifikované pracovní síly a zároveň vysoké mzdové a další osobní náklady. Přitom v Lotyšsku se v reakcích na tuto otázku nejčastěji zmiňovala silná konkurence. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil řeší 10 % společností z Litvy zaměstnáváním zahraničních pracovníků, stejně tak 22 % respondentů v Estonsku a 20 % v Lotyšsku.

V dlouhodobé perspektivě společnosti ve všech třech zemích předpovídají, že jejich vývoj do budoucna bude nejvíce záviset na situaci v oblasti financování (např. dostupnost úvěrů), dále na vývoji a změnách v poptávce a sociodemografickém vývoji. V investičních plánech pro období 2008 – 2009 nejčastěji společnosti uvádějí nákupy stavební mechanizace.

V další části se výzkum zaměřil na marketing. Tak například hlavním zdrojem informací pro získávání zakázek pro 96 % dotázaných společností v Litvě jsou dlouhodobé kontakty. V Estonsku tento „pramen“ využívá 100 % respondentů a v Lotyšsku 94%. Z hlediska kvality právě tento zdroj informací manažeři pobaltských stavebních společnosti označují za nejužitečnější – získané informace podle nich vedou k uzavření zakázky. Dalším zdrojem zakázek jsou rámcové smlouvy s odběrateli, v menší míře pak přímá poptávka od zákazníků, tendry a jiné způsoby. V této souvislosti je samozřejmě zajímavé, jak respondenti hodnotí regulérnost výběrových řízení. V tomto ohledu nejsou výsledky nijak povzbudivé: transparentnost hodnotí společnosti jako mírně podprůměrnou, přičemž nejlépe v Litvě 4,9 body (z deseti možných) a nejhůře v Estonsku (4 body). V této souvislosti také 50 % společností v Litvě uvádí, že nebyly nikdy požádány o úplatek při výběrových řízeních. V Estonsku se jedná o 58 % a v Lotyšsku 62 % respondentů.

Pozitivní Unie

Když litevské stavební společnosti vybírají dodavatele, 70 % z nich využívá dlouhodobé kontakty/networking (80 % v Estonsku; 86 % v Lotyšsku), 66 % pak rámcové smlouvy (78 % v Estonsku; 82 % v Lotyšsku). Klíčovým kritériem při výběru dodavatelů stavebními firmami ve všech třech zemích je cena, s odstupem následována zkušenostmi dodavatele, využívanými technologiemi a také referencemi.

Poslední oblastí, na kterou se výzkum zaměřil, byl vliv rozšíření EU na sektor stavebnictví v pobaltském regionu. Zhruba 90 % litevských společností se domnívá, že rozšíření EU má a bude mít vliv na jejich obor, stejně tak 69 % respondentů v Estonsku a 80 % v Lotyšsku. Největší dopady začlenění celí oblasti do Unie se přitom očekávají u pracovní síly a nákladů. V celkovém pohledu hodnotí 94 % litevských společností rozšíření EU jako pozitivní pro jejich podnikání, stejně tak 80 % respondentů v Estonsku a 64 % v Lotyšsku.

První publikovanou studií se v roce 2008 stala Kvalitativní studie ukrajinského stavebnictví 2008. Po pobaltských zemích budou následovat kvalitativní studie českého, slovenského, polského, maďarského a chorvatského stavebnictví. Kompletní studie je k dispozici zdarma ke stažení na internetových prezentacích projektu CEEC Research www.CEEConstruction.eu. Na těchto stránkách je také možné získat více informací a blíže se seznámit s metodologií a cíli projektu.

Súvisiace články

Sociálne siete

Voľby článku

Uložit jako PDF | Filtrovať články autora | Tlačiť

Autor: SF / pb, Dátum 12.11.2008