Vánoce pro všechny

(i pro děti z vyloučených komunit)

Na pódiu břevnovského divadélka Na Marjánce se střídali čertíci, andílci, koledy, pohádky a tance. Na první pohled vánoční besídka, jakých se u nás v tomto čase konají stovky. Právě tato byla ale trochu výjimečná, a to nejspíš zvláště pro účinkující. Besídka totiž byla malým slavnostním vyvrcholením programu „Jak úspěšně překonávat handicapy prostředí“, který je zaměřen na děti z tzv. sociálně vyloučených komunit.

Celkem osm desítek takřka bez výjimky romských dětí na Marjánku přijelo ze čtyř základních škol, dvou ostravských, z Mostu a ústeckých Trmic. Pro ně byl výlet do Prahy možná životní událostí a zážitkem (viz dále uvedená charakteristika dětí z vyloučených komunit). Pro hosty ze sponzorských organizací určitě důkazem toho, že program má už viditelné výsledky, a pro ty ostatní výmluvným dokladem toho, že tzv. handicapované děti jsou – anebo mohou být – úplně normálními dětmi, na nichž jejich obvykle neutěšené rodinné zázemí nemusí být vůbec znát.

Tancem k násobilce

Do programu „Jak úspěšně překonávat handicapy prostředí“ je dnes zařazeno celkem 176 žáků z 13 tříd. Jeho hlavní myšlenka je velmi jednoduchá. Osou programu je rozšířená výuka estetické výchovy, což je nástroj k překonání sociálních i dalších deficitů, kterými děti z vyloučených komunit trpí. Konkrétně se jedná o využití prvků tance, kreslení, dramatické výchovy či zpěvu jako prostředku k osvojení si znalostí českého jazyka, matematiky a dalších „praktických“ předmětů – nejde tedy o výchovu dalších zpěváků a hudebníků. Konečný efekt je dán přirozeným pohybovým, hudebním a výtvarným nadáním cílové skupiny programu – kterou jsou, aniž by se s tím původně počítalo, takřka bez výjimky romské děti.

Program vstupuje už do druhého školního roku, ale už po tom prvním, „ověřovacím“, se může prokázat až překvapivými výsledky. Jak ukázala srovnávací studie na ostravské ZŠ v Gebaeurově ulici, děti z třídy zahrnuté do programu prokázaly lepší výsledky než jejich spolužáci z tzv. normálních tříd. A například v matematice byly výsledkem hodnocení – v klasické stupnici – známky 1,5 a 2,6, tedy značně rozdílné.

Rozum a cit

„Je to kombinace selského rozumu, hlubšího zájmu o věc a snahy o efektivní řešení“ říká k ideové náplni programu architekt Michal Šourek, hlava MSG holdingu. Právě tato firma a její dceřiná společnost Envi A. jsou nejen „duchovním“, ale i finančním garantem programu, když M. Šourek je i autorem už zmíněné základní myšlenky projektu: využít pohybového a hudebního nadání dětí k usnadnění jejich cesty k matematice či českému jazyku.

Finanční dar poskytla společnost Metrostav Development a je na místě uvést, že besídku Na Marjánce sponzorsky podpořily i další organizace: Douwe Egberts, Telefonicka O2, prodejce informačních technologií RugIT, prodejce sportovního náčiní Points a nakladatelství Argo. A vlastně takřka všichni hosté, a to nákupem půvabných dětských výrobků, jejichž prodej probíhal přímo na besídce – utržené peníze pomohou uhradit náklady školy v přírodě, které se zúčastní všechny dětí, které se programu účastní.

Do budoucna jde ale o víc – program má výsledky a jde tedy o to, aby se rozšířil v maximálně možné míře. „Projekt je zjevně úspěšný a jeho aplikace v celostátním měřítku by představovala náklady v řádu stovek milionů korun. To je částka, která hluboce zaostává za dnešními náklady na odstraňování sociokulturního vyloučení,“ konstatuje M. Šourek.

Jak žijí děti z deprivovaných lokalit

Vše, co je pro děti z běžné společnosti naprostou samozřejmostí, se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí musí naučit. Rodiče s nimi nejezdí na výlety, na dovolené, nečtou jim před spaním pohádky. Děti neznají význam mnohých slov, nepoznají zvířátka či stromy, neznají dny v týdnu, neorientují se v čase, v přírodě, v ročních dobách. Neumějí vzít do ruky tužku, neznají barvy, básničky, téměř žádné písničky a pohádky. Musejí se učit základům slušného chování a hygienickým návykům.

Spolupráce s rodiči není na dobré úrovni. Vzdělání pro ně není důležité a podle toho ke škole přistupují. Neúčastní se akcí třídy a rovněž dětem brání v účasti na těchto akcích – škola v přírodě, ZOO, divadla. V mnoha případech bohužel musí děti rodiče ráno budit a nutit je, aby je zavedli do školy, protože nechtějí zmeškat vyučování.

(z hodnocení programu v ostravské základní škole Gebauerova)

Súvisiace články

Sociálne siete

Voľby článku

Uložit jako PDF | Filtrovať články autora | Tlačiť

Autor: Redakce Stavebního fóra, Dátum 22.12.2009