Dřevostavby na svůj čas ještě čekají
V Česku se loni ze dřeva postavila necelá tisícovka domů. A dosti malému podílu tohoto materiálu na výstavbě také odpovídal charakter veletrhu Dřevostavby i soutěže Dřevěný dům 2010. Pro celkový ráz a vyznění obou určitě užitečných akcí by asi nepřiléhavější bylo označení „skromné“.
Jsme maličko pozadu!, Chceme oslovit mladé architekty!, Budoucnost je v mladých lidech! – takových a podobných sloganů zaznělo na nehojně navštívené tiskové konferenci k výsledkům soutěže Dřevěný dům více než dost.
Nejen z toho je ale situace docela zřejmá a jasná. Statistiky uvádějí, že na rezidenčních objektech se v České republice dřevostavby podílejí 1–2 %, když v Rakousku je to 10 %, v sousedním Bavorsku 70 %, ve Skandinávii 60 a v Kanadě 80 %. Bez ohledu na odlišnost podmínek v různých zemích je patrné, že dřevo – jako základní materiál ve výstavbě malé, natož pak velké – u nás teprve začíná. A vzhledem ke všem okolnostem má jako stavební materiál největší šance u nastupujících generací.
Dřevo: jen malá výstavba a v malém
Až na velmi vzácné výjimky jsou u nás dřevostavby výhradní doménou malých stavebníků, kteří si z něj staví rodinné domy. I těch je docela poskrovnu, nicméně právě zmíněný veletrh a soutěž snad přispěje k tomu, že dřevo ve stavebnictví dostane větší prostor. Mluví pro to leccos. K dispozici jsou různé druhy konstrukcí dřevěných domů (montované, skeletové, panelové, roubené), ale jejich základní stavařské parametry jsou shodné: rychlost výstavby, vyloučení mokrých procesů během ní, menší nároky na základy, možnost stavět i v zimě, snazší úpravy a opravy. To vše se odráží na celkově nižších nákladech výstavby. Dřevo je navíc přírodním materiálem, což odpovídá dobovým trendům, má slušné tepelně-izolační vlastnosti a ani jeho hořlavost není v porovnání s klasickými stavebními materiály výrazně vyšší. Pochopitelně, že v této relaci neobstojí z hlediska životnosti – maximum je podle odborníků 100–150 let.
Česká veřejnost tyto přednosti zatím víceméně opomíjí, což vzhledem k pádnosti argumentů (zejména finančních) bude záležitost především psychická. Prostě nejsme zvyklí stavět ze dřeva jako naši předkové. Na většině území České republiky se ve výstavbě více než sto let využívají takřka výhradně cihly a malta. Změnit tyto tradice a návyky bude jistě záležitostí delší doby. Je dobře, že veletrh Dřevostavby podporují státní i soukromé instituce. Je ale na místě tuto podporu co nejvíce profesionalizovat – dřevo u nás potřebuje skutečně kvalitní PR.
Proč stavět ze dřeva
Na jeden rodinný dům se spotřebuje v průměru 65 m3 dřevní hmoty ve formě kulatiny. V lesích České republiky přiroste za jednu vteřinu 0,6 m3 dřevní hmoty. To znamená, že každých 108 vteřin vyprodukují naše lesy tolik dřeva, kolik se spotřebuje na jeden rodinný dům. Dřevo potřebné na stavbu 1000 rodinných domů naroste v lesích za 30 hodin! Kdybychom chtěli zvýšit podíl domů na bázi dřeva na celkové výstavbě na 20 %, v lesích k tomu nezbytně nutné dřevo vyroste za necelý týden. A pokud bychom chtěli všechny rodinné domy stavět ze dřeva, lesy k tomu dodají dřevo za jeden měsíc. V porovnání s Evropou jsme na tom se dřevem, jako „obnovitelným“ stavebním materiálem, poměrně dobře – dnes máme kolem 600 mil. m3 dřeva.
Pavel Griz, Moloarchitekti: dřevo architektovi nabízí svobodu
Zájemci o dřevostavby obvykle nejsou žádní ekologičtí nadšenci, dřevo jako hlavní materiál svých domů volí na základě racionálních úvah – tak zhruba líčí tuzemskou poptávku po dřevostavbách architekt Pavel Griz, který spolu s Patrikem Zamazalem z ateliéru Moloarchitekti získali v soutěži Dřevěný dům 2010 1. místo v kategorii realizací za dům v Brandýsku.
Jaký je zájem o dřevostavby, narážíte na nějaké obavy ze strany zákazníků?
Zpravidla nás vyhledávají klienti se zájmem o rodinný dům. Konkrétní technologie se řeší v další fázi, ale v drtivé většině volíme dřevostavbu. Hlavní pochybnosti potenciálních zákazníků se točí okolo akustiky a životnosti staveb.
Kdo je zákazníkem a uživatelem oceněného domu? Jací lidé vlastně mají zájem o dřevostavby?
Rodinný dům v Brandýsku obývá mladá čtyřčlenná rodina. Technologie dřevostavby byla zvolena až na základě ekonomické rozvahy o náročnosti provozu. Nikoli tedy na základě nějakého ideologického nadšení.
Jako architektovi se vám s dřevem pracuje lépe či hůře než s „klasickými“ umělými materiály?
Myslím, že lépe. Dřevo architektovi nabízí svobodu v navrhování, například neomezuje nás pevnými rozměry stavebních prvků. Pracujeme také s 10× větší přesností než u zděných staveb.
Dává vám dřevo tytéž možnosti jako „klasické“ materiály skutečně ve všech ohledech?
Zatím jsme nenarazili na reálný důvod opustit technologii dřevostavby. A pokud se tak u některých větších projektů děje, tak je to vynuceno tuzemskou požární normou, která co do nároků na stavby nemá v západní Evropě obdoby.
Zatím jsou dřevostavby doménou individuálních stavebníků. Jak vidíte jejich budoucnost?
Využití dřevostaveb jistě poroste, mají řadu výhod a informovaní klienti dnes už berou dřevo jako standardní stavební materiál. Bezpochyby na to časem zareagují i developeři a v závěsu možná i naši normotvůrci.
Někteří stavebníci dřevo nemají rádi pro jeho „nestálost“, která jaksi jde proti poměrně dlouhým záručním lhůtám?!
Veškerá nestálost dřeva mizí po roce užívání domu, což se vejde do záruční doby většiny stavebních prací. Nemluvíme o srubových stavbách, ale o rámových nebo skeletových konstrukcích! Také je důležité upozornit na skutečnost, že každý zděný dům s obydleným podkrovím je z jedné třetiny dřevostavba! Pochybuji o tom, že realizační firmy a projektanti těchto domů mají o této technologii stejné znalosti jako projektanti a firmy, které se na dřevostavby specializují.
Jagg.cz
Linkuj.cz
Google Bookmarks
Live bookmarks
Digg
Del.icio.us
MySpace
Facebook