Evropa: stavebnictví má dobré časy a zájem o expanzi na americký trh
Stejně jako loni se v čele žebříčku největších stavebních firem Evropy – viděno národnostním, respektive státním hlediskem – drží Francie se čtyřmi z top-ten evropských stavebních společností, zatímco první stovce dominuje Velká Británie a tamější stavební firmy. Nejvýkonnějšími čtyřmi stavebními společnostmi v roce 2006 byly v Evropě VINCI, Bouygues, HOCHTIEF a Skanska. Podle průzkumu společnosti Deloitte mapující stav a poměry v evropském stavebnictví (nedávno publikovaná studie European Powers of Construction) se ale v roce 2006 dařilo nejen stavebním gigantům. Ba dokonce lze říci, že na současné stavební konjunktuře v Evropě vydělávají nejvíce firmy střední velikosti. Průměrný čistý zisk v evropském sektoru stavebnictví v roce 2006 činil 5,1 % oproti 3,7 % v roce 2005, což je v porovnání s dalšími obory významný růst, nejvyšších čistých ziskových marží však dosáhly středně velké společnosti s průměrnými výnosy mezi dvěma až pěti miliardami eur (přibližně 54 – 135 miliard korun). Studie se rovněž zabývá stavem stavebnictví v jednotlivých zemích včetně České republiky a poměrně značný prostor věnuje analýze šancí evropských stavařů na trhu USA – Starý svět totiž v poslední době intenzívně hledá cestičky, jak proniknout do světa Nového.
Největší stavební společnosti v západní části Evropy podle
průzkumu společnosti Deloitte charakterizuje především jejich
mezinárodní, nebo jinak řečeno panevropská či dokonce globální
působnost a s tím související expanze na nové trhy. Právě pro ně
přineslo nedávné etapovité rozšíření Evropské unie o řadu zemí
střední a východní Evropy (a také ze středomořské oblasti o Kypr a
Maltu) řadu příležitostí. Dobrou zprávou pro budoucnost je skutečnost,
že růst stavebního trhu ve střední a východní Evropě by měl
v příštích letech pokračovat, přičemž i tady by se měly rozvíjet
zejména podniky střední velikosti. Za zmínku těchto souvislostech stojí
výsledky jiného průzkumu či ankety, nedávno provedeného ČTK. Z něj
vyplynulo, že největší stavební firmy v České republice zatím mají
vysloveně lokální charakter a omezenou teritoriální působnost. O zakázky
v zahraničí v zásadě nestojí, protože poptávka na domácím trhu je tak
vysoká, že do jisté míry překračuje kapacitu celého sektoru. Nejvíce
zahraničních aktivit má u nás společnost Skanska CS. Tržby ze staveb za
hranicemi tvoří 15 % jejího obratu, většina z toho je ovšem realizována
na Slovensku. O expanzi na ruský trh také usiluje firma Syner. Na této
situaci se podle všeho nic nezmění ani v nejbližší budoucnosti, protože
„doma“ mají stavebníci stále dost zakázek. Navíc v západní Evropě
si své stavební trhy chrání, což platí zvláště pro Rakousko a Německo.
České stavební firmy proto spíše směřují na východ, například na
Slovensko, do Bulharska, Rumunska nebo Ruska.
Minulé období bylo ovšem pro některé evropské stavební společnosti
neúspěšné nebo jim přineslo zhoršení finanční situace.
V konkurenčním prostředí, kde jsou očekávání analytiků a akcionářů
vysoká a vykázané výsledky společností do značné míry závisí na
správném posouzení stavu rozpracovanosti stavebních projektů, je to
významný faktor. Proto nikoli překvapivě si stavební odvětví jako celek,
jehož výsledky vždy úzce závisí na celkové ekonomické situaci,
zajišťuje spolehlivější peněžní toky a rozšiřuje svou základní
nabídku stavebních prací o další služby. Díky tomuto trendu dochází
k dalším akvizicím a konsolidaci v rámci celého sektoru.
Česká republika: premiant se vším všudy
Studie společnosti Deloitte mapuje i vývoj stavebnictví v jednotlivých
evropských zemích v souvislosti s jejich hospodářským vývojem. Co se
Česka týká, podle studie i v roce 2006 pokračoval zdravý ekonomický
růst, když reálný hrubý domácí produkt se zvýšil o 6,1 %. Domácí
poptávka byla nadále hlavním zdrojem růstu ekonomiky, a to díky silnému
růstu reálných mezd, snižování nezaměstnanosti a růstu kupní síly
v důsledku pokračujícího posilování české koruny.
Ve sféře stavební byla stejně jako v minulosti velice podstatná
rezidenční výstavba. Ačkoli počet bytových jednotek dokončených během
roku dosáhl výše 30 187, což je o 8 % méně oproti roku 2005, počet
započatých jednotek představoval 43 700, tedy o 8 % více než v roce
2005. Jelikož se kupní síla obyvatelstva zvýšila a objem hypotečních
úvěrů rostl, poptávka po bydlení se zvýšila úměrně těmto faktorům.
Odhady ukazují, že v příštích deseti letech by se počet dokončených
bytových jednotek měl zvýšit o téměř 500 000.
Také nebytová výstavba zaznamenala v České republice v roce 2006 růst
o více než 10 %, podpořený silným přílivem přímých zahraničních
investic. Nejvýznamnějšími oblastmi nebytové výstavby přitom jsou
průmyslové a komerční stavby. Stavebnictví v obou těchto oblastech se
během roku dařilo, když nejvýraznější růst v nebytové výstavbě
připadl na skladištní budovy. Objem stavebních prací v oblasti dopravní
infrastruktury se zvýšil o 3 %, zatímco energetická a vodohospodářská
výstavba zaznamenala velký pokles o více než 10 %. Hlavní investice do
silniční sítě se plánují na ose Brno – Ostrava – Karlovy Vary, do
roku 2010 by mělo být vybudováno dalších 930 km dálnic a 1 160 km
silnic.
USA: příležitost pro evropské stavaře?
Evropské
stavební společnosti dnes podle citované studie mají významnou
příležitost prosadit se na lukrativním stavebním trhu Spojených států
amerických. Systém dálnic (automobilová doprava je v USA primární, sytém
zahrnuje takřka sedm milionů kilometrů silnic), veřejné dopravy a
železnic, na nichž jsou Spojené státy existenčně závislé, byl
z větší části vybudován v období uplynulých šedesáti let, v mnoha
ohledech je tedy přinejmenším technicky zastaralý a jeho velkou část bude
třeba zrekonstruovat nebo dokonce nahradit. Kromě toho potřebují všechny
druhy dopravy v USA výrazně zvýšit svou kapacitu, aby udržely krok
s rostoucí a čím dál mobilnější populací Spojených států.
Stav a potřeby americké dopravní infrastruktury nepochybně poskytují velké
možnosti pro mezinárodní a domácí investory, potažmo stavební
společnosti. Mezi americkým a evropskými stavebními trhy ovšem existují
zásadní rozdíly, které mj. pomáhají vysvětlit nervozitu a rozpaky,
s kterými v USA přistupují k projektům partnerství veřejného a
soukromého sektoru (tzv. PPP – Public Private Partnership). V pozadí
stojí také politický systém země, konkrétně federální struktura, která
přenáší většinu regulatorní odpovědnosti na jednotlivé státy a orgány
místní správy. Každý stát má vlastní legislativu týkající se daní a
cel, účasti soukromých subjektů ve veřejné infrastruktuře apod. Projekty,
přesahující hranice více států, což například u rekonstrukcí není
výjimečné, proto jsou z administrativního hlediska poměrně komplikované.
V tomto směru je v USA situace obdobná poměrům v Evropě, kde je třeba
dodržovat národní předpisy všech 50 evropských zemí.
Dalším významným faktorem v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí
dálniční sítě je existence FHTF – fondu, který je účelovým zdrojem
financování dálničních projektů. Přestože mu v současné době chybí
prostředky a očekává se, že dojde k jeho likvidaci, razantní politické
rozhodnutí, např. zvýšení federální daně z pohonných hmot, by mohlo
životaschopnost tohoto fondu obnovit a snížit tlak na rozpočet – a to by
ve vztahu k PPP projektům působilo negativním směrem, protože ty jsou do
značné míry východiskem z rozpočtové „nouze“, tedy situací, v níž
státy nemají sílu na to, aby financovaly potřebné veřejné projekty.
Poznámka: údaje pro citovaný průzkum byly shromážděny z veřejně
dostupných zdrojů, jako jsou výroční zprávy a ukazatele Federation de
l’Industrie Europeenne de la Construction (FIEC), Overseas Economic
Cooperation Foundation (OECF), Eurostat, národních ekonomických a stavebních
institucí a různých internetových stránek.