Tančící dům slaví 20. narozeniny
Praha se do své dnešní podoby vyvíjela více než jedenáct století. V jejich průběhu byla česká historická metropole obohacena o řadu architektonických dominant, z nichž mnohé se staly symbolem města. Platí to i pro první polovinu minulého století, méně pak už pro následující léta. Moderní progresívní architektura podle odborníků vysloveně schází – snad jediným, ale o to významnějším „přírůstkem“ pražské architektury po roce 1989 je známý Tančící dům.
Tančící dům jako architektonický i realitní objekt, od jehož dokončení uplyne právě 20. června 20 let, i peripetie jeho vzniku lze stručně charakterizovat následovně:
- jde o netradiční stavbu architektů Vlada Miluniče a Franka Gehryho na Rašínově nábřeží, jejíž provoz byl zahájen 20. června 1996, je dnes jedním ze symbolů města a turistickým magnetem.
- projekt nebyl přijímán jednoznačně. Jeho zastánci oceňovali odvážnou moderní architekturu, která Praze chybí, odpůrci naopak tvrdili, že se do historické Prahy nehodí a naruší její panorama.
- v místech, kde Tančící dům v letech 1993 až 1996 vznikl, stával objekt, který byl zničen při náletu v roce 1945. O zástavbě proluky bylo rozhodnuto již v roce 1963, zásadní krok přišel až v roce 1992, kdy pozemek zakoupila nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden.
- k realizaci byl vybrán projekt českého architekta chorvatského původu Miluniče, který si ke spolupráci přizval renomovaného kanadsko-amerického architekta a designéra Gehryho. Myšlenku zastavět parcelu oprášil počátkem 90. let právě Milunić spolu s prezidentem Václavem Havlem, který bydlel v sousedství.
- původní idea počítala se vznikem domu s knihovnou, divadlem a kavárnou, který by navázal na „kulturní“ linii od Rudolfina přes Národní divadlo k Mánesu. Pro tento nekomerční projekt se však nepodařilo sehnat investora. Nationale Nederlanden si dala jako podmínky komerční využití a spoluúčast světového architekta.
- Vlado Milunić stran spoluautora nejprve uvažoval o Francouzi Jeanu Nouvelovi (později podle jeho projektu vznikl Zlatý Anděl na Smíchově), úspěšný byl až u Gehryho. Jak později Milunić poznamenal, hokejový fanda Gehry prý řekl, že pro zemi, jež dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoli.
- Gehry je znám například díky stavbě Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau, která ale byla dokončena až rok po Tančícím domě. Údajně právě na pražské zakázce si Gehry ověřil možnosti vyžití 3D počítačového modelování, které využil i v Bilbau.
- základní kámen Nationale Nederlanden Building, jak byla budova oficiálně pojmenována, byl položen 3. září 1994. Stavba je založena na železobetonové desce podporované soustavou vrtaných pilotů. Na konstrukci je připevněno 99 originálních fasádních panelů.
- neoficiální jméno daly stavbě dvě věže připomínající postavy tanečníků. Proto se jí někdy také říká Ginger a Fred podle známých tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Na vrcholu věže symbolizující postavu muže je kopule s konstrukcí z trubek potažená nerezovou síťovinou – hlava medúzy.
- dům má devět podlaží s vertikálním dělením na dvě části. Díky tvaru budovy je každé patro jiné. To je příčinou i určité nepraktičnosti – nesymetrické místnosti se těžko zařizují, šikmé stěny se na člověka „kácejí“. Dům také vystupuje z uliční čáry, čímž překáží chodcům.
- v budově je využitelná plocha 2 965 metrů čtverečních kancelářských prostor na šesti podlažích, restaurace o ploše 679 metrů čtverečních v nejvyšším patře a konferenční středisko (400 metrů čtverečních) v přízemí a suterénu.
- část interiérů navrhla známá architektka Eva Jiřičná.
- Tančící dům získal v roce 1997 nejvyšší ocenění v kategorii designu v prestižní anketě amerického časopisu Time. V anketě časopisu Architekt se dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let.
- Česká národní banka vybrala Tančící dům jako příklad současné budovy na jednu z deseti mincí, které vydala v rámci cyklu Deset století architektury. Fotografie domu v současnosti nechybí v turistických průvodcích i publikacích o architektuře.
- v roce 2013 Tančící dům kopila za 360 mil. Kč společnost Pražská správa nemovitostí (PSN) realitního podnikatele Václava Skaly.
Foto: Humayun Rashid
Autor: SF/pb, Dátum 20.06.2016