Česká rada pro šetrné budovy zahajuje
Právě dnes bylo oficiálně oznámeno založení České rady pro šetrné budovy. Sdružení je neziskovou organizací, jejímž cílem je podpora udržitelné výstavby – tedy takové výstavby, která je ekonomicky efektivní a zároveň šetrná k životnímu prostředí. Sdružení je otevřeno všem podnikům a institucím, které působí v oblasti developmentu a stavebnictví včetně státní správy, školských a výzkumných organizací a také finančních institucí.
Česká rada pro šetrné budovy (CzGBC – Czech Green Building Council) bude mít široké pole působnosti, a to hlavně na poli osvěty a propagace, působení na státní environmentální politiku a legislativu a odborného vzdělávání. Dlouhodobým cílem CzGBC je prosazení certifikace šetrnosti budov v celostátním měřítku. Přitom sdružení bude fungovat podobně jako stejné instituce v zahraničí a hodlá se ucházet o členství v celosvětovém sdružení World Green Building Council.
Zakládajícími členy sdružení jsou společnosti Atrea, Autodesk, Cigler/Marani Architects, Edwards and Zuck, EkoWATT, Gardiner & Theobald, JRD, Sekyra Group, Skanska CZ, Schneider Electric CZ, Traficon a Zumtobel.
CzGBC hodlá v mnoha ohledech navázat na aktivity České společnosti pro udržitelnou výstavbu a Centra pasivního domu, s nimiž také hodlá spolupracovat. Ira Saul Rubinstein ze společnosti Traficon (ta se zabývá alternativními zdroji energie), který byl zvolen předsedou sdružení, na tiskové konferenci zdůraznil tři hlavní principy činnosti CzGBC: sdružení je založeno na aktivitě soukromého sektoru, ekologické stavebnictví je součástí podnikání a lze ho využít jako konkurenční výhodu i v marketingu, přitom pojem „šetrnost“ se nevztahuje jen na energetické úspory, ale na celkovou ohleduplnost staveb k životnímu prostředí.
(více informací na www.czgbc.org)
Jak to vidí zakladatelé
Leoš Anderle, Sekyra Group:
Co si Sekyra Group od sdružení slibuje?
Především získávání potřebného know-how. S většinou členů sdružení jsme už spolupracovali, hlavně na budově Národní technické knihovny, ale chceme tuto kooperaci prohlubovat. Tím spíše, že jsme ve fázi plánování několika velkých projektů, jako je třeba Smíchovské nádraží. V takových lokalitách zakládáme urbanistické koncepce na dlouhá léta do budoucna a chceme to udělat odpovědně a kvalifikovaně. A víme, že technologie nám mohou hodně pomáhat. Není problémem simulovat v projektu třeba pohyb slunce v průběhu celého roku – a někdy stačí posunutí fasády o pouhý metr, aby se budova nepřehřívala. Nejde ale jenom o technologie.
???
Chceme také dát veřejně na vědomí, že se chováme ekologicky odpovědně. Proto nás hodně zajímají certifikační systémy a jejich implementace v České republice – pro nás je nutné takovou odpovědnost dokládat nejen slovy, ale i fakty. A to chceme využít i v marketingu.
Budou zákazníci na takový marketing slyšet?
Určitě ano, ale je to hodně věc edukace. A osvěta a propagace je jeden z hlavních cílů sdružení. Podle mého názoru to půjde stejnou cestou jako energetické štítky na elektrospotřebičích. Málokdo je schopen či ochoten si podle nich vypočítávat konkrétní sumy, ale lidé podle štítků rozhodně vybírají, vědí, že uspoří. Stejné je to i u komerčních nemovitostí – úspora provozních nákladů je přesvědčivým argumentem.
Jan Řežáb, JRD:
Proč jste se stali členy sdružení?
JRD jako leader oblasti energeticky úsporné bytové výstavby se snaží také o všeobecnou popularizaci, osvětovou činnost a spolupráci s vysokými školami. V mnoha těchto aktivitách jsou naše snahy v souladu s cíli této organizace.
V jakém stavu je dnes tato oblast u nás – včetně výstavby energeticky úsporných domů?
Výstavba nízkoenergetických a pasivních domů je dnes módním tématem. Už existuje dostatek potřebných materiálů, známe technická řešení a máme i potřebné příklady dobrých realizací. Problém je ale zatím v podílu těchto staveb na celkové výstavbě. U rodinných domů je nárůst již viditelný, jelikož zde stavebník = uživatel, který realizuje úsporu z provozu. Uživatel je tedy motivován k realizaci úsporných opatření, která už klesají pod 10 % z ceny rodinných domů. U bytových domů se „nízkoenergetické“ proklamace občas objeví, ale dodnes jsou jedinými realizovanými nízkoenergetickými bytovými domy naše projekty. Přitom náš podíl na trhu bytů v Praze je zhruba 1 %. Ještě horší je to v případě komerčních nemovitostí – tady téměř žádné realizace neexistují.
Petr Kužela, Cigler/Marani Architects
Jaké dnes je povědomí investorů, respektive developerů o tom, co to je
šetrná budova či udržitelná výstavba?
Řekl bych, že to povědomí je čím dál vyšší. Pracujeme hlavně na komerčních projektech a mohu říci, že investoři se o tuto problematiku už hodně zajímají, ať už jde o energetické úspory nebo třeba certifikaci.
Na tiskové konferenci jste zmínil problematiku udržitelné výstavby ve spojitosti s památkovou péčí. Lze vůbec tyto dva problémy spojovat nebo dokonce řešit společně?
Řekl bych, že ano. Nedávno jsem ve Finsku viděl funkcionalistický dům Alvara Aalta, kde se do původních rámů montovala trojskla, do dutých stěn vstřikovala izolační hmota. Je samozřejmě zapotřebí k takovým krokům přistupovat velmi citlivě, stěží lze na barokní fasádu namontovat zateplovací systém. Ale třeba u industriálních objektů jsou v tomto ohledu velké možnosti. S památkáři na toto téma určitě lze jednat, všechno je věc diskuse.
Mezi zakladateli jste jediným architektonickým ateliérem – znamená to, že vaše profese se o problematiku šetrných budov nezajímá?
Stejně jako se tyto trendy prosazují a rozšiřují mezi developery bude nepochybně postupně přibývat i architektů, kteří budou ekologické aspekty výstavby vnímat citlivěji.
Jagg.cz
Linkuj.cz
Google Bookmarks
Live bookmarks
Digg
Del.icio.us
MySpace
Facebook