Moravskoslezský kraj: evropská dopravní křižovatka
Segment dopravy je jedním z nejdynamičtěji se vyvíjejících oblastí v Moravskoslezském kraji – na tom se shodli účastníci diskusního setkání Stavebního fóra, které proběhlo 12. listopadu v ostravském hotelu Park Inn pod záštitou náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Pavola Lukši. Během tříhodinového setkání zaměřeného právě na rozvoj dopravní sítě v tomto regionu padla celá řada zajímavých informací, doporučení i názorů. Klíčovým příspěvkem této akce Stavebního fóra bezesporu byla prezentace aktuálního vývoje a prognóz dopravy ze strany krajského úřadu.
Podle hejtmana Pavola Lukši prioritou kraje zůstává rozvoj dopravních sítí. Velký důraz by měl přitom být kladen na letiště Leoše Janáčka v Ostravě. Podle představitelů kraje je stejná pozornost věnována pozemním komunikacím. „Po vstupu do schengenského prostoru role přepravního koridoru sever-jih významně vzrostla. Nemůžeme rovněž zapomínat na fakt, že necelých čtyřicet kilometrů od Ostravy leží katowická aglomerace, kterou prochází další významný evropský dopravní koridor na ose západ-východ. Moravskoslezský kraj tak leží uprostřed křížení důležitých evropských dopravních tepen a je jasné, že zachování jeho hospodářského rozvoje závisí na rozvoji celého dopravního systému,“uvedl Libor Částka z krajského úřadu.
Na Slezském kříži
Důležitou roli v dopravě na severu Moravy sehrává právě ona „křižovatka“, kterou na území regionu tvoří takzvaný Slezský kříž. Společně s železničními koridory a letištěm v Ostravě jsou jeho součástí ještě páteřní silniční komunikace regionu, a sice R 48 a 1/11. „Jestliže máme předpovídat vývoj dopravy, měli bychom se v prvé řadě ohlédnout zpět. V letech 2004 – 2007 se kraj začal systematicky starat o svou dopravní síť, začal čerpat peníze z EU a zesílil lobbying za své zájmy. Mezi tehdejší cíle jednoznačně patřila výstavba dálnice, která propojí Prahu s Ostravou a Katowicemi. K dalším prioritám kraje patřilo zlepšení stavu na silnicích R 48, R 56, tahu z Olomouce přes Ostravu do Bielsko-Bialej a na silnici 1/11 (E75) do Žiliny. V oblasti železnic se pokládalo za nevyhnutelné vybudování železničních koridorů pro vlaky vyšší kvality, převedení letiště do správy kraje a investice do jeho infrastruktury. Troufám si říci, že většinu těchto plánů se nám podařilo zrealizovat. Svědčí o tom i objemy investic, které do dopravy za uplynulé roky natekly,“ bilancoval Libor Částka.
Co se budoucnosti týká: do do pěti let se zahájí provoz na dálnici D1, zkvalitní a posílí se doprava na R 48 a spojnici Nošovice – Letiště Leoše Janáčka. Plánuje se i modernizace železniční sítě, zejména koridorových tratí, výhledově i stavba III. koridoru. Mezi dlouhodobé plány určitě patří vysokorychlostní železnice Brno – Ostrava – Varšava.
Stěžejní bod – letiště
Význam letiště v Ostravě-Mošnově byl na setkání zmiňován opakovaně. Pro představitele kraje se jedná o stěžejní bod rozvoje dopravy i ekonomiky regionu. „V plánu je plné napojení letiště na všechny důležité dopravní tepny kraje. Chystáme obchvat Mošnova, přímé napojení na dálnici D1 a ve výhledu je i kolejové napojení. Rádi bychom rovněž dále rozvíjeli ostatní aktivity na letišti. V praxi to znamená vybudování nových hal, hotelu, půjčoven. Tedy všech dostupných služeb, které by odpovídaly významu této nové brány do regionu,“ vysvětlil Libor Částka.
Miroslav Fabian ze Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje na setkání apeloval na rychlejší budování vysokorychlostních železničních tratí, které jsou celoevropským trendem. Naprosto klíčové je ale podle něj i kvalitní přímé napojení na Slovensko – stávající silnice 1/11 je nevyhovující kapacitně a už silně zaostává za potřebami. To potvrdila starostka Třince Věra Palkovská: „V obci Vendryně jsme napočítali průjezd 25 tisíc vozidel během 24 hodin. Na celém úseku vzrostl počet smrtelných zranění a problémy nám rovněž hlásí hasiči a záchranné složky, které se k častým, nehodám na tomto tahu stále častěji hůře dostávají. Jakmile na této cestě zkolabuje doprava a na vině může být jen jeden kamion s letními pneumatikami, stojí veškerý transit na Slovensko. Netroufám si odhadnout, co se bude dít nyní, když zahájila provoz automobilka v Nošovicích.“ Podle ní je termín pro vyřešení této katastrofální situace – rok 2012 – příliš pozdní a navíc jsou některé jeho lhůty nereálné. Přitom vše se podle Palkovské zpožďuje paradoxně nikoli kvůli financím: chybějí podklady pro územní řízení, pokulhává výkup pozemků atd. „I kdyby šlo od teď vše jako na drátkách, počítáme s realizací nejdříve v roce 2015,“ dodala starostka.
Problematiku financování se na setkání pokusili osvětlit Kateřina Hlostová z Úřadu regionální rady a Jiří Došlý z Asociace PPP. Zatímco prvně jmenovaná vyjasnila přítomným funkčnost 24 operačních programů, ze kterých mohou investoři po splnění daných podmínek čerpat finance na realizaci svých projektů, Jiří Došlý osvětlil systém fungování PPP tedy propojení státu, municipalit a soukromého sektoru.
Jagg.cz
Linkuj.cz
Google Bookmarks
Live bookmarks
Digg
Del.icio.us
MySpace
Facebook