Baťa: export architektury aneb ze Zlína až do Indie

Výstavní projekt „Fenomén Baťa, zlínská architektura 1910 – 1960“ představuje originalitu a význam meziválečného Zlína, spojeného neodmyslitelně s firmou Baťa. Nejde ale jenom o Zlín – výstava přibližuje také expanzi dokonale propracovaného baťovského systému do celého světa prostřednictvím firemních obchodních domů, výrobních jednotek a nakonec i celých urbanistických celků.

Baťovy závody (založené v roce 1894) se během třiceti let rozrostly o řadu odvětví a vytvořily mohutný komplex s ucelenou provozní činností. Firma logicky v průběhu let začala expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice. Tento boom byl promyšleně, jednotně a ekonomicky řízen ze zlínského centra, což se týkalo i koncepcí architektonických a urbanistických. Josef Gočár „Baťovu“ výstavbu třicátých let výstižně charakterizoval těmito slovy: „Vyrábíte projekty jako na běžícím pásu pro celý svět. Myslím, že byste neměli hovořit o architektuře, ale spíše užívat výraz ´průmyslový design projektů´.“

Batanagar / Batizovce / Baťovany

Architektura jako marketing

Význačným článkem obchodní strategie i investičního programu firmy Baťa a také skvělým marketingovým i reklamním tahem bylo vybudování rozsáhlé obchodní sítě. Na sklonku dvacátých let začala firma vytvářet vlastní síť velkých obchodních domů – Domů služby. Svým charakteristickým architektonickým pojetím se mj. staly ihned rozpoznatelnou výraznou reklamou firmy Baťa. Jako první z velkých baťovských reprezentačních domů služby s proskleným průčelím plným firemních hesel a reklam byl postaven dům v Praze na Václavském náměstí (1928 – 1929). Za ním následovaly Karlovy Vary, Brno, Šumperk, Kolín, Mariánské Lázné, Mladá Boleslav a řada dalších měst včetně slovenských a také Amsterodamu.

Best dříve / Best v současnosti / Borovo

Továrna, byty, služby

Tomáš Baťa nemohl po založení závodu ve Zlíně počítat s tak rychlým růstem továrny, celého města a jeho infrastruktury, což byl jeden z důvodů, proč firma začala zakládat mimo Zlín a posléze i mimo Československo nejen obchodní pobočky, ale i filiálky a sesterské společnosti zaměřené na výrobu – a s nimi společenské a obytné zóny pro zaměstnance.

Společným jmenovatelem této sui genesis stavební expanze byl jednotný zlínský stavební styl podle osvědčeného standardu. Pozornost přitom byla věnována i teoretickým studiím výstavby průmyslových měst. Na jejich řešení se podíleli vedle zlínského architekta a urbanisty Františka L. Gahury a speciálního Baťova stavebního a později urbanistického oddělení také další významné osobnosti, například Le Corbusier, Josef Gočár či Emil Hruška.

Dům služby Brno / Dům služby Liberec / Dům služby Praha

Satelity kolem světa

Tomáš Baťa začal v roce 1930 budovat Baťov – Otrokovice a Chelmek v Polsku, ale dokončení prvních satelitních jednotek se již nedočkal. A tak až pod vedením jeho nevlastního bratra Jana A. Bati realizovala firma řadu dalších satelitů v Evropě, Asii a Americe. Sen Tomáše Bati se naplnil – firma obouvala doslova celý svět, což platilo i pro její architektonické a urbanistické koncepce.

Satelitní jednotky v Československu

Otrokovice – Baťov (1930), podniky v Bošanech (1931), Třebíči – Borovině (1933), Nových Zámcích (1935), Batizovcích (dnes Svit, 1934), Napajedlích (1935), Baťovanech (dnes Partizánske, 1938), Liptovském sv. Mikuláši (1938), Zruči nad Sázavou (1938) a Sezimově Ústí (1939).

Otrokovice – Baťov / Hellocourt / Le Corbusier – Hellocourt

Satelitní jednotky v Evropě

Borovo v Chorvatsku (1931), Ottmuth – Otmet dříve Německo, nyní v Polsku (1931), Möhlin ve Švýcarsku (1932), Chelmek v Polsku (1932), Hellocourt a Vernon – Bataville ve Francii (1932), Tilbury v Anglii(1932), Best v Holandsku (1933) a Martfü v Maďarsku (1941).

Chelmek / Bošany

Mimoevropské satelitní jednotky

Batanagar v Indii (1934), Konagar v Syrii u Bejrútu (1934), Belcamp ve Spojených státech amerických (1936), předměstí Alexandrie v Egyptě, Batavie – Kalibata v Indonésii na ostrově Jáva (1938), Batapur v Pákistánu, Dháka v Bangladéši, Gwelo (později Modrat) v Zimbabwe (dříve Rhodesii), Pinetown v dnešní Jihoafrické republice, Limuru v Keni, Čosika v Peru, Sandak v Mexiku, Batawa v Kanadě (1939), Batatuba, Bataypora, Bataguassu a Mariapolis v Brazílii (1941) a další.

Výstava „Fenomén Baťa, zlínská architektura 1910 – 1960“ (blíže viz. www.kgvu.zlin.cz) skončí 31. května.

Obrázky:
1. Centrum Zlína
2. Batanagar
3. Batizovce
4. Baťovany
5–6. Best dříve a nyní
7. Borovo
8. Dům služby Brno
9. Dům služby Liberec
10. Dům služby Praha
11. Otrokovice – Baťov
12. Hellocourt
13. Le Corbusier – Hellocourt
14. Chelmek
15. Bošany

Súvisiace články

Sociálne siete

Voľby článku

Uložit jako PDF | Filtrovať články autora | Tlačiť